I nevlastní máma touží slyšet na Den matek „Děkuji“

V anglickém Magazínu nevlastních matek jsem narazila na moc dobrý článek s názvem “3 věci, po kterých nevlastní mámy touží na Den matek nejvíc”. V Americe slaví všechny možné svátky mnohem výrazněji než my v Čechách, ale Den matek má přeci jen své důležité místo i v českém kalendáři. Po trochu vytěsněném, komunisty zvýrazňovaném, březnovém MDŽ jsme se přiklonili k oslavování žen převážně slavením Dnem matek. Děti vyrábějí ve školách a školkách kartičky pro maminky, učí se básničky a i dospělé děti děkují svým matkám květinami a dalšími pozornostmi.
Po internetu kolují různá vtipná videa “ze života matek”, co všechno pro své děti vytrpěly, obětovaly a svým dětem ze sebe daly.

Poděkovat mamince každoročně za vše, co pro nás v životě udělala a stále dělá, je velmi záslužné. Co ale ženy v roli nevlastních matek? Ty z nás, které máme i vlastní děti, poděkování a ocenění za svou mateřskou úlohu dostáváme. A co ty z nás, nevlastních matek, které své vlastní děti nemají? Některé mají to štěstí, že slovo “děkuji” v tento den slyší. Některé však zůstávají stát zapomenuté. Znám příběhy nevlastních matek, které pomáhaly dětem vyrábět a malovat obrázky pro jejich vlastní maminky, připomínají onu druhou květnovou neděli tatínkům a dětem, aby nezapomněli mamince předat dáreček nebo koupit květinu, a přitom samy zůstanou stát ve stínu, protože maminkou vlastně nejsou. Některé statečně potřesou hlavou, že to přece nevadí. Já však vím, že uvnitř našich srdcí pak zůstane trochu prázdno.

Kdo má nevlastní mámě poděkovat? Pokud chtějí děti samy od sebe poděkovat nevlastní mámě (ať už svou roli pojmenovává “nevlastní máma”, kamarádka nebo jakkoli jinak), je to ten nejkrásnější impulz k poděkování. Jsou-li děti obzvláště malé, v citlivém pubertálním věku, silně zraněné rozchodem rodičů, chycené ve vyděračských válkách mezi rodiči, připoutané citovou loyalitou k vlastním matkám, není očekávání poděkování od nich na místě. Nevyžadujme to po nich. Vyjádří-li své “Děkuji ti za vše, co pro mé děti děláš” náš partner, má to pro nás, nevlastní mámy – macešky, zdaleka největší váhu. Jeho jsme si vybraly pro společný život a on nás. Jeho “děkuji” je pro nás potvrzením, že jsme na svém místě správně.

Být viděna, uznána ve své roli a hodnotě, přijata jako důležitý člen rodiny. To jsou touhy a potřeby našeho srdce. Dostane-li se nám na Den matek tohoto “Děkuji”, ve významu “Vidím tě, přijímám tě a děkuji ti”, vyživí se naše srdce láskou a máme z čeho čerpat, i když v našem sešívaném rodinném soukolí občas drhne písek.

Velký strečink srdce v sešívané rodině zahrnuje i umění dávat bez očekávání. Dát nevlastním dětem prostor, čas, finance, pozornost, dárky, lásku a sebe bez očekávání vděku, dát zkrátka z přebytku, je vysoká zenová meta, já vím. Já sama doufám, že se k tomuto pocitu budu dostávat čím dál víc 🙂 Jsem totiž nedokonalá zranitelná lidská bytost a zatím potřebuji slýchat tu a tam právě toto “děkuji za vše, co děláš pro mé děti” 🙂

Role nevlastní mámy není ve společnosti jasně definovaná. Je společensky trochu hořká (pouze ty nevlastní maminky, které nahradily už nežijící vlastní maminku, mají jasné společenské plusové body). V rádiu ani v květinářstvích vám ocenění nevlastních matek nepřipomínají. Je to tedy čistě na nás!

Tedy prosím, čtete-li tyto řádky a jste:
a) muž – partner macechy vašich dětí – poděkujte na Den matek i jí
b) znáte-li jakoukoliv ženu, která je v roli nevlastní mámy – dejte jí najevo, že ji vidíte a oceňujete její mnohdy nesnadnou roli
c) jste-li maminka dětí, které občas tráví čas i partnerkou vašeho bývalého muže (otce vašich dětí), zkuste sebrat všechnu odvahu a lásku ve svém srdci a poděkujte jí za péči, kterou vašim dětem dává.

Mně samotné se už párkrát tohoto ocenění a poděkování od maminek manželových dětí dostalo a veřte, že jsem se neubránila slzám dojetí a mé srdce přetékalo láskou ještě hodně dlouho. A budiž vám podporou, že i já tuto neděli zavolám nejen své vlastní mamince, ale poděkuji i nevlastní mámě mého syna. Protože věřím, že láskou se vyživujeme vzájemně.

Protože děkovat nevlastním maminkám na Den matek je trochu nezvyklé, začíná se ve světě slavit i speciální Den nevlastních matek (Den macech :-). A slaví se hned tu následující neděli po Dni matek. Pojďme začít tento svátek slavit i u nás! Letos připadá na 20.5., a to ještě stihneme, pokud jsme prošvihli poděkování na Den matek.

Podělte se sem do komentářů, jak jste Den macech oslavili! Pojďme spolu vybudovat novou laskavou tradici, která vnese ještě více lásky do sešívaných rodin.